Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele: Kooperativa, nebo Generali Česká pojišťovna, sazby 2,8–50,4 ‰ a výpočet

Každý zaměstnavatel v Česku, který má alespoň jednoho zaměstnance, je ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění nesjednáváte, vzniká samo; pojistitelem je Kooperativa pojišťovna, nebo Česká pojišťovna (dnes Generali Česká pojišťovna a.s.), pokud u ní byl zaměstnavatel pojištěn k 31. 12. 1992. Pojistné se platí čtvrtletně z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a sazba podle přílohy vyhlášky č. 125/1993 Sb. závisí na převažující činnosti: od 2,8 ‰ (např. zpracování dat, reklama, peněžnictví) přes 5,6 ‰ pro „ostatní ekonomické činnosti“ až po 50,4 ‰ (těžba uhlí a rud). Firma s mzdami 1 500 000 Kč za čtvrtletí tedy platí 4 200 Kč při sazbě 2,8 ‰, nebo 8 400 Kč při sazbě 5,6 ‰. Níže je postup výpočtu, povinnosti zaměstnavatele a hranice, kde toto pojištění končí.

Proč toto pojištění existuje

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (§ 269 a násl.). Jde o objektivní odpovědnost: zaměstnavatel odpovídá bez ohledu na zavinění a zprostit se jí může jen v případech, které zákon výslovně uvádí (například když si zaměstnanec úraz přivodil porušením předpisů, se kterými byl řádně seznámen, nebo pod vlivem alkoholu).

Náhrady mohou být vysoké a dlouhodobé: náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení (u trvalých následků případně až do důchodového věku), bolestné a ztížení společenského uplatnění, náklady na léčení, věcná škoda a nároky pozůstalých. Proto stát od roku 1993 vede tento systém zákonného pojištění. Samostatné úrazové pojištění zaměstnanců, se kterým počítal zákon č. 266/2006 Sb., se do praxe nikdy nedostalo (zákon byl k 1. 10. 2015 zrušen zákonem č. 205/2015 Sb.) a zákonné pojištění dál funguje podle přechodného § 365 zákoníku práce; případné reformní změny sledujte na e-Sbírce a na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

U které pojišťovny jste pojištěni

Pojišťovnu si nemůžete vybrat ani změnit a pojištění nelze vypovědět; zaniká, až přestanete být zaměstnavatelem. Nezaměňujte ho s komerčním pojištěním odpovědnosti podnikatele, které si sjednáváte dobrovolně u kterékoli pojišťovny, ani s Českou podnikatelskou pojišťovnou (ČPP), která do tohoto systému nepatří.

Jak se počítá pojistné

Základ: úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení za kalendářní čtvrtletí. Prakticky jde o hrubé mzdy, ze kterých odvádíte sociální pojištění.

Sazba: podle přílohy č. 2 vyhlášky, podle převažující činnosti zaměstnavatele (členění OKEČ). Nejnižší sazba je 2,8 ‰ (0,28 %), například pro vydavatelství, peněžnictví a pojišťovnictví, zpracování dat, reklamu nebo kadeřnictví; pro činnosti, které příloha nikam nezařazuje („ostatní ekonomické činnosti“, například běžný obchod), platí 5,6 ‰. Další skupiny mají 4,2 ‰ (např. pohostinství, právní a účetní služby, architekti a inženýři, nemovitosti), 7 ‰ (zemědělství), 8,4 ‰ (např. lesnictví, výroba kovových konstrukcí a strojů, silniční doprava), 9,8 ‰ (např. stavebnictví, výroba masa), 10,5 ‰ (práce s výbušninami, ve výškách a hloubkách) a 50,4 ‰ (těžba uhlí a rud). Minimální pojistné je 100 Kč za čtvrtletí.

Ilustrativní výpočet 1 – malá obchodní firma (ostatní činnosti, 5,6 ‰):

• 4 zaměstnanci, průměrná hrubá mzda 38 000 Kč měsíčně
• Čtvrtletní základ: 4 × 38 000 × 3 = 456 000 Kč
• Pojistné: 456 000 × 0,0056 = 2 553,60 Kč za čtvrtletí, zhruba 10 214 Kč ročně (u IT firmy se sazbou 2,8 ‰ by to byla polovina, 1 276,80 Kč)

Ilustrativní výpočet 2 – stavební firma (9,8 ‰) se změnou stavu během čtvrtletí:

• Leden: 10 zaměstnanců, úhrn mezd 420 000 Kč
• Únor: 12 zaměstnanců, úhrn 505 000 Kč
• Březen: 12 zaměstnanců, úhrn 512 000 Kč
• Čtvrtletní základ: 420 000 + 505 000 + 512 000 = 1 437 000 Kč
• Pojistné: 1 437 000 × 0,0098 = 14 082,60 Kč

Splatnost: pojistné si zaměstnavatel vypočte ze základu za uplynulé čtvrtletí a zaplatí ho do konce prvního měsíce dalšího čtvrtletí, tedy do 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října (§ 12 vyhlášky). Pojistné z výpočtu 2 (leden až březen) je tedy splatné do 30. dubna. Postup zaokrouhlení ověřte v pokynech své pojišťovny. Čísla si přepočítáte v kalkulačce zákonného pojištění.

Povinnosti zaměstnavatele

1. Oznámit pojišťovně, že jste se stali zaměstnavatelem (přijali prvního zaměstnance), a platit pojistné. Lhůty a formulář najdete na webu pojišťovny.
2. Vést evidenci pracovních úrazů v knize úrazů a u úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo u smrtelných úrazů sepsat záznam o úrazu (§ 105 zákoníku práce) a rozeslat ho podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Mezi adresáty patří i pojišťovna, u které jste zákonně pojištěni (§ 6 a § 7 nařízení; záznamy za měsíc se zasílají do pátého dne následujícího měsíce).
3. Projednat odškodnění se zaměstnancem a podklady (lékařské posudky o bolestném a ztížení společenského uplatnění, výpočet průměrného výdělku) předat pojišťovně.
4. Dodržovat BOZP. Vyhláška pojišťovně umožňuje v zákonem vymezených případech požadovat po zaměstnavateli náhradu toho, co za něj vyplatila; konkrétní podmínky ověřte ve znění vyhlášky.

Co zákonné pojištění nekryje

• Škody, které zaměstnanec způsobí třetím osobám (zákazníkům, kolemjdoucím). Ty kryje komerční pojištění odpovědnosti podnikatele.
• Škody, které zaměstnanec způsobí zaměstnavateli. Tam se uplatní odpovědnost zaměstnance podle zákoníku práce, u nedbalosti omezená na 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2 zákoníku práce; neplatí při úmyslu, opilosti nebo zneužití návykových látek).
• Jiné škody zaměstnanci než z pracovního úrazu a nemoci z povolání, například na odložených věcech, pokud je podmínky výslovně nezahrnují.
• Regresní nároky jiných subjektů v rozsahu, který vyhláška nezahrnuje; řada firem si proto v komerčním pojištění odpovědnosti sjednává připojištění regresů zdravotních pojišťoven a ČSSZ. Rozsah ověřte u obou smluv.

Kontrolní seznam pro zaměstnavatele

• Víte, zda jste u Kooperativy, nebo u Generali České pojišťovny?
• Platíte pojistné z celého úhrnu vyměřovacích základů za každé čtvrtletí?
• Máte správně určenou sazbu podle převažující činnosti?
• Máte postup pro záznam o úrazu a jeho odeslání pojišťovně?
• Máte v komerčním pojištění odpovědnosti kryté škody způsobené třetím osobám a případné regresy?

Jak zákonné pojištění zapadá do pojistného programu firmy

Zákonné pojištění řeší jen jeden vztah: zaměstnavatel a jeho zaměstnanec při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Ostatní rizika musí firma pokrýt jinak:

U některých profesí k tomu přistupuje i povinné profesní pojištění podle zvláštního zákona; přehled je v článku povinné pojištění odpovědnosti profesí. Při sjednávání komerční smlouvy pojistiteli řekněte, že zákonné pojištění máte, a ověřte, že komerční smlouva nevylučuje regresní nároky, které zákonné pojištění nepokrývá. Jak se v komerční smlouvě volí limit pro škody s újmou na zdraví, popisuje volba limitu a spoluúčasti.

Časté dotazy

Musím platit, když mám jen jednoho zaměstnance na částečný úvazek?

Ano. Pojištění vzniká, jakmile máte alespoň jednoho zaměstnance, a pojistné se počítá z jeho vyměřovacího základu. U malého základu je pojistné nízké, ale povinnost trvá.

Jsem OSVČ bez zaměstnanců. Týká se mě to?

Ne, zákonné pojištění se týká zaměstnavatelů. Váš vlastní úraz kryje případně soukromé úrazové pojištění, škody třetím osobám komerční pojištění odpovědnosti.

Co když jsem pojistné neplatil?

Pojištění trvá ze zákona i tehdy, když pojistné neplatíte, ale pojišťovna bude dlužné pojistné vymáhat. Podle § 12 odst. 9 vyhlášky se nezaplacené pojistné zvyšuje o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení, a pokud pojišťovna plní za úraz z období, za které nebylo pojistné zaplaceno, může po vás požadovat náhradu až do výše vyplaceného plnění (§ 10 odst. 3). Doplaťte ho co nejdříve a výši dluhu si ověřte u pojišťovny.

Může pojišťovna odmítnout zaplatit odškodnění zaměstnanci?

Pojišťovna plní za zaměstnavatele v rozsahu jeho zákonné odpovědnosti. Pokud zaměstnavatel neodpovídá (například se jí zprostil), pojišťovna neplatí. Spor o výši nebo důvod nároku řeší zaměstnanec se zaměstnavatelem, případně soud.

Zdroje

• e-Sbírka — vyhláška č. 125/1993 Sb., zákoník práce č. 262/2006 Sb., nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
• Kooperativa pojišťovna — informace a formuláře k zákonnému pojištění
• Ministerstvo práce a sociálních věcí — pracovněprávní předpisy a odškodňování pracovních úrazů
• Státní úřad inspekce práce — BOZP, evidence a hlášení pracovních úrazů
• Česká správa sociálního zabezpečení — vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení